Deníčky

Tak jsme tady. Spanilá jízda na kterou jsme se těšili jak malí kluci a to i v případě některých holek právě začíná. Děti jsme rozdali babičkám a dědečkům (děkujeme) a po celodenním putování autem napříč zemí našich východních bratou jsme konečně dorazili do Spišskej Novej Vsi. Cestu místy lemovali špalíry našich spoluobčanů tmavší pleti, kteří nabízeli kýble borůvek, ale vybaveni vlastním černým rybízem a jostou jsme kolem nich projeli s naším dvoukolem na střeše bez zastavení. Docela mi jich bylo líto.

Jubilejné "Vichodňiarske štríbro" ako by Vám povedal roduverný Šarišan je v čase keď píšem tieto riadky už iba krásnou spomienkou na super partiu ebilidiček, na uletené nápady a príbehy, ktoré sú korením Ebicyklu a na ochotu pomáhať si aby sa každý dostal šťastne do cieľa svojej ebitrasy.

Ebicykl pro nás (mne a Ilonu a Milana Antoše) začal již v 19.00 hodin v pátek 11. 7. 2008. To jsme se sešli na libereckém nádraží hodinu před odjezdem rychlíku do Pardubic. Počasí bylo příjemně teplé a očekávání, jak naložíme kola do vlaku, který má služební vůz uzpůsobený maximálně pro 5 jízdních kol, uklidnil vlakvedoucí slovy, že si každý můžeme za 25,- Kč zavěsit své kolo v každém vagónu motoráku na speciálně umístěné držáky (2 držáky byly v chodbě a 4 držáky na místech pro tělesně postižené).

Po loňské pauze způsobené nenadálou letní virózou jsem se letos připravoval zvláště pečlivě, tj. (téměř) jsem dodržoval zdravou životosprávu a hlavně pilně trénoval - před Ebicyklem jsem letos najel přes 1 200 km na svém Favoritu de Luxe, který mi před dvěma lety znovicíroval Nebeský Hydromechanik (odpružená přední vidlice, odpružená sedlovka, trojtalíř 48-38-28 a sedmikolečko 13 - 26; účinnější brzdy).

Rozmanité až pestrobarevné zkušenosti s dopravou našich bicyklů osobními vlaky ČD a to zejména na tratích z Turnova do nejbližších metropolí jako je Praha či Hradec Králové, kdy jsme často zavalili naší bagáží a bicykly veškeré uličky vagónu motorového vozu a stali jsme se tak snadnými terči pro nepřetržitou kritiku ze strany ostatních cestujících nemajících vůbec pochopení pro překážkovou chůzi na krátkou vzdálenost, nás v souvislosti s místem startu na Žebráku vedly k drastickému řešení použít v rámci -1. a nulté etapy pro dopravu naší tříčlenné liberecké větve Ebicyklu do Žebráku čtyřkolový samohyb značky Škoda.

Po loňské velmi dobré zkušenosti jsme se po roce opět rozhodli zúčastnit se SKI čs. ebicyklistů pořádaného znovu v Kychové na Vsetínsku. Navzdory nulové zimě jsme se začátkem ledna přihlásili a tak moc jsme si přáli, aby v době SKI byl na horách sníh, až ten konečně napadl a to v míře pro lyžování naprosto dostačující...

Nechce se nám to ani věřit, ale letos jsme se já s Ilonou chystali v pořadí již na náš 14. Ebicykl. Od roku 1992 tak dostává naše trávení léta novou dimensi. Letos, a to díky jarním povodním, se spanilá jízda ebicyklistů stala dokonce naší jedinou letní dovolenou (na zotavenou), pokud lze 700 km v sedle bicyklu po českých a moravských cestách necestách v peletonu 50 stejně posedlých ebicyklistů za dovolenou vůbec označit.

Středa byla pracovním dnem pro nás pro všechny, a tak nebylo v našich silách vyjet z domácího depa dříve než v 15.00 hodin. Ačkoliv jsme byli doma všichni okolo 14. hodiny a vše bylo "předbaleno", odjezd se nakonec oproti plánu zpozdil o 1 hodinu a konal se v 16.00 hodin.

Podle hlasovani na lonskem Reji se vetsina priklonila k nabidce Dany Smelcerove, ze zabezpeci S&T 2006 na chate v Kychove (drive ozdravovna, puvodne protektoratni celnice) u Huslenek u Vsetina. Pominu-li pro Smelcerovic rodinu neodmyslitelnou simulaci, kterou Dana okoukala u Simulanta Ebicyklu, ktereho vsak tim padem prinutila, aby byl taky jednou uplne zdravej, lze rici, ze letosni jubilejni rocnik S&T opravdu nemel chybu.

V porovnání s loňskem se mi zdály přípravy letošního ročníku jednodušší; "postižené" hvězdárny a další etapová místa odpovídala na naše námluvy včas a posílaly požadované údaje pro itinerář. Zato se nám poněkud zkomplikovala doprava bicyklů do Spišské Nové Vsi, případně i dalších míst, jelikož letos České dráhy ve snaze odradit případné zákazníky zrušily přepravu bicyklů jako spoluzavazadel na místo určení a dokonce i jejich posílání jako spěšnin.