Vzpomínka na OttakarLa

14.03.2014

Karel šel studovat fyziku na MFF UK s úmyslem věnovat se astronomii jako specializaci, ale ta v r. 1974 nebyla vůbec otevřena. Jeho mladistvý zájem mu tak zůstal celoživotním koníčkem. Ve skutečnosti byl obdařen i dalšími dovednostmi; především byl aktivním hudebníkem a také výborným fotografem. Od svých 40 let pracoval jako soukromý podnikatel v oboru měření a vývoje softwaru, zejména pak různým aplikacím v astronomii.

S manželkou Ilonou se poprvé objevili na startu 9. Ebicyklu "Dolnomoravský úval" v r. 1992 a podobně pak s jednou výjimkou ve všech dosud uskutečněných ročnících, tj. celkem 21krát. Oba manželé také přijížděli na zimní Ski a Teleskopy i podzimní Reje. Karel brzy vynikl pořizováním skvělých záběrů z etap, podkreslených hudbou a později neméně působivých videí. Jeho hudební znalosti ho přivedly k nápadu zaznamenat Hymnu Ebicyklu do not a nahrát, abychom ji napříště nezpívali tak falešně. K jeho velkým příspěvkům patřila také tvorba Ottova naučného slovníku ebidštiny, která by se v budoucnu měla stát univerzálním světovým jazykem.

Díky soustavnému ježdění na kole i dalšímu sportování se těšil výborné fyzickou kondici a také všeobecné oblibě, na čemž se podílela jeho vstřícnost a zejména ryzí charakter.

Kromě toho si našel vždy čas, aby mi posílal zapeklité astronomické a fyzikální dotazy, takže někdy jsme nadhozené téma řešili elektronicky řadu týdnů.

Tím více nás ranila zpráva o jeho vážné nemoci. Myslel jsem, že Karel i tuto nečekanou ránu osudu překoná a jeho zotavování po první operaci vypadalo velmi nadějně. Všichni účastníci jubilejního 30. Ebicyklu Česká Půlkopa, který se jel v nejparnějším počasí minulého léta, docela žasli, jak statečně se Karel pustil na náročnou trasu a s tvrdošíjností sobě vlastní ji ujel na bicyklu až do cíle vzdáleného téměř 650 km.

Teprve nyní si uvědomuji, jak heroický výkon Karel s podporou své statečné ženy podal a stal se tak příkladem pro všechny ebicyklisty, až budeme jednou v podobné situaci. Ostatně do Ebiknihy vydané před Vánoci 2011 napsal tuto prorockou větu: "Každý den strávený na Ebicyklu má cenu zlata."

Milý Ottakare L., dnes naposledy se s Tebou jménem Ebicyklu loučíme tím výstižným pozdravem Z. D. E., který zároveň dává naději, že jednou spolu zase šlápneme do pedálů na nějaké galaktické cyklostezce.

pH S.J.

Roman Krejčí fotil na posledním rozloučení.